I zelenina má své dny. Pojďme slavit s mrkví

Aktuálně 3. 4. 2016

Víte, co má společného Platon, Isidor a mrkev? Hádejte! Ne, to že se dají všichni sníst, to není správná odpověď (je to Platon, nikoli plankton). I ti, co tipují, že jsou už všichni tři pod zemí, jsou vedle jak ta jedle (podle statistik pobíhá živých Platonů po ČR 8 a Isidorů dokonce 28). Ale všechny tři výše zmiňované subjekty spojuje jedna věc: jmeniny! Kamarádi jim třesou pravicí, respektive kořenem, vždy ve stejný den, tedy 4. dubna. Toho data totiž slaví svátek nejen Platónové, Isidorové, ale také Isidory, Ivany a v neposlední řadě MRKEV!

I zelenina má své dny. Pojďme slavit s mrkví

Mezinárodní den mrkve vznikl v roce 2012 a společně s Českou republikou jej uznávají také ve Francii, Itálii, Švédsku, Rusku, Austrálii, Velké Británii a Japonsku. V podstatě po celém světě se tak na začátku apríla konají do oranžova zbarvené party, happeningy a mejdany na oslavu této oblíbené kořenové zeleniny. V České republice se ročně vypěstuje na 100 000 tun mrkve – to už je dobrý základ pro pořádnou party! Od roku 2014 je každoročně den mrkve pod patronátem očních klinik DuoVize a NeoVize.

Jak se slavilo v letech minulých?

Mrkev je ohromně chutná a zdravá zelenina, která je v mnoha směrech prospěšná lidskému organizmu. Ale to, že zlepšuje náš zrak, to je velmi rozšířený a oblíbený mýtus. Aby si člověk uchoval dobré vidění, chroupat mrkev rozhodně nestačí. Opravdu musí přijít k nám do ordinace, ideálně jednou ročně na preventivné prohlídku. A právě proto, abychom uvedli na pravou míru to, jak to s tou mrkví je, převzali jsme nad Mezinárodním dnem mrkve v České republice patronát,“ uvádí marketingová managerka klinik NeoVize a DuoVize Lenka Tuzová a popisuje: „Například loni jsme Dne mrkve slavili akcí MrkvoVize, kdy se lidé na podporu dětských pacientů na očním fotili s kolečky mrkve na očích. Rok před tím jsme zase do povědomí veřejnosti uvedli nově objevený lidský druh homo carrotens a v roce 2013 jsme nechali vyrůst mrkve na stromech v Praze i Brně.“

Je to ideální příležitost potvrdit, nebo vyvrátit největší mýty o očích, včetně toho o mrkvi,“ vysvětluje princip celé akce primářka klinik DuoVize MUDr. Lucie Valešová.

Mrkev pro zdravé oči? Ale kdepak…

 jaký je ten hlavní mýtus? Ano, ono staré dobré „papej mrkvičku, ať máš zdravé oči a dobře vidíš“. Mrkev je sice významným zdrojem provitamínu A, který zlepšuje stav pleti a vyživuje sítnici. Ale určitě nevyřeší žádné oční problémy. „Hodně lidí se mylně domnívá, že když bude jíst hodně mrkve, brýle nebude potřebovat. S dioptrickými vadami oka však konzumace mrkve vůbec nesouvisí. Mrkev je bohatá na vitamín A (podobně jako mléko, sýr nebo vajíčka), který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu nám poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantin a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici). Také nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje Doc. Šárka Skorkovská, primářka brněnské Oční kliniky NeoVize. A dodává: „Bohužel to nefunguje tak, že když člověk zchroupe každý večer jednu nebo dvě mrkve, udrží si ostrý zrak až do stáří. O zrak se musíme starat ve spolupráci s očním lékařem a na pravidelné prohlídky chodit alespoň jednou ročně.“

V čem tedy mrkev dobrá JE?

Herbář z roku 1899 uvádí, že mrkev „se přidává do náhražky kávy cichorie, připravuje se z ní sirup užívaný proti kašli a jiným neduhům prsním. Požívati mrkev radí se ženám těhotným; účinkuje prý na pud pohlavní. Dítky, které mají škrkavky, ať na lačný žaludek jedí mrkev. Vředy rozežírající léčí se náplastí, jež záleží z tlučené nati mrkvové a medu“.

rkev je výborným pomocníkem v boji proti zánětům a toxinům. Jedna porce mrkvového salátu denně pomáhá tělu přirozeně nastartovat detoxikační proces. Vědecké výzkumy už v 70. letech minulého století potvrdily, že jedna středně velká mrkev denně pomáhá zmírňovat zánětlivé procesy, upravovat hladinu hormonů a činnost jater. Syrová mrkev je bohatá na obsah unikátních druhů vlákniny, která pomáhá tělu lépe se zbavovat toxinů.

Mrkev funguje také jako přírodní solárium, když z ní chcete vytěžit co nejvíce betakarotenu a lépe se opálit, tepelně ji zpracujte. Při chroupání syrové mrkve se nám do těla vstřebají pouze 3%, vařená či dušená mrkev na oleji ze sebe uvolní až 39% betakarotenu.

Trocha historie…

Historie divokých předků dnešní mrkve sahá na území dnešního Afghánistánu. První mrkev, která spatřila světlo světa, byla fialová a hořká. Zpočátku se pěstovala pro lékařské účely. V 10. století ji naši předkové používali při ulehčení porodu. Svou „kariéru“ v Evropě začala mrkev s oranžovými kořeny. Vyšlechtili ji Holanďané v 17. století a až za dalších sto let se rozšířila do celé Evropy.

Recepty jako mrkvový džem či mrkvový koláč prý vznikly během druhé světové války v Anglii, a to na základě doporučení vlády konzumovat mrkev.

Jak budete slavit letos?

A jak tedy uctít oblíbenou kořenovou zeleninu v letošním roce? Přinášíme vám pár tipů. Tradiční oslava Dne mrkve by měla zahrnovat mrkvové jednohubky, dorty a saláty. Jako nápoj doporučujeme servírovat džus nebo drinky doplněné o mrkvovou šťávu. Významnou úlohu hraje v tento den tematický dress code. Milovníci mrkve si obstarávají speciální kostýmy ve tvaru mrkve nebo oranžový frak a zelený klobouk. V případě, že předepsaný mrkvový kostým nemáte po ruce, postačí alespoň co nejvíce oranžové barvy na oblečení a doplňcích. Výsledek postujte na Facebook s hashtagem #denmrkve.

Autor: Redakce Můžeme jíst zdravěji

Partneři Můžeme jíst zdravěji