Etiketa i značky kvality vám napoví, jak poznat kvalitní potraviny

Kvalita potravin 3. 5. 2018

Víme, na co si dát pozor při nákupu nejběžnějších deseti potravin. Z výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2017 o značení a vnímání značek kvality potravin, který zadal Státní zemědělský intervenční fond, vyplývá, že se trend nakupování v posledních letech otočil o 180 stupňů. Zatímco před pár lety hrála hlavní roli cena, v současnosti si spotřebitel hlídá především kvalitu a čerstvost. Rozdíly ve složení nabízeného zboží jsou však stále mnohdy propastné a spotřebitel je odkázán na podrobné čtení etiket. V tomto ohledu jsou vodítkem značky kvality, které obdrží pouze potraviny splňující přísné předpisy. Víte, co byste měli vědět, než vyrazíte na nákup? Přečtěte si užitečné rady – vše totiž na výrobku nenajdete.

Etiketa i značky kvality vám napoví, jak poznat kvalitní potraviny

Otázky při nakupování

Určitě se vám již stalo, že jste v rukou drželi podobné zboží a přemýšleli, zda koupit výrobek z pravé, nebo levé ruky. Který z nich bude lepší? Jaký je v nich rozdíl? Co vydrží déle čerstvé? Pokud nevíte, je ta pravá chvíle, udělat si v tom pořádek. Hodně odpovědí najdete také na etiketě, musíte ji ale umět správně číst nebo znát významy uvedených pojmů. „Krásným příkladem je kuřecí maso. Na etiketě je mimo jiné uvedena i země původu, ale běžný spotřebitel z tohoto údaje nemůže poznat, jaké podmínky zpracování jsou v dané zemi běžné,“ říká MVDr. František Mates, odborník ze Sdružení drůbežářských podniků. „Přitom to má zásadní vliv na kvalitu masa,“ doplňuje.

Kvalita = čerstvost, sezonnost a místo původu

Většina lidí si spojuje kvalitu potravin se značkami kvality – není divu, kontrola provedená Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí totiž opět potvrdila vysokou kvalitu potravin oceněných značkami Klasa a Regionální potravina. Vliv značek kvality na spotřebitele je vysoký – dvě třetiny populace se díky nim více zajímají o kvalitu potravin a obecně se snaží značkami řídit. Pod kvalitou potravin si představují čerstvost a minimum přídatných látek a konzervantů. Mezi nejznámější značky kvality patří podle spotřebitelů Klasa (89 % u podpořené znalosti). Po ní následuje značka Regionální potravina. Zhruba polovina nakupujících preferuje český sortiment a je spíše toho názoru, že se za poslední roky kvalita zlepšila. Většina je rovněž přesvědčena, že české potraviny jsou lepší než zahraniční. Spotřebitele v minulém roce přesvědčila zejména Klasa, která tak v TOP 10 českých značek zaujala čestné místo.

10 nejběžnějších potravin na pranýři: víte, co na první pohled nebo z etikety nepoznáte?

  • Mléko

Mléka se mezi sebou liší v obsahu tuku a ve způsobu jeho tepelného ošetření. Běžně je k dostání mléko nízkotučné (max. 0,5 % tuku), polotučné (min. 1,5 % tuku), plnotučné (min. 3,5 % tuku) a plnotučné nestandardizované (min. 3,5 % tuku). Rozdíl v obsahu bílkovin, vitaminů a minerálů mezi čerstvým a trvanlivým mlékem je zcela minimální. Odlišují se tak pouze dobou použitelnosti. Trvanlivosti je dosaženo prostřednictvím vysokého teplotního záhřevu a následného sterilního balení do obalu, jenž brání přístupu světla a vzduchu. Do mléka se nesmí nic přidávat. Není tak možné dodávat například vodu, olej ani žádné přídatné látky.

  • šunka

Šunky třídy nejvyšší jakosti a třídy výběrové musejí být „celosvalové“. Jsou tedy vyrobeny z celé anatomické části nebo z celých svalů. Standardní šunky mohou kromě masa, vody a soli obsahovat také některé povolené přísady, např. bílkoviny rostlinného původu, škrob, vlákninu a potravinářská barviva. Levnější výrobky, které nesplňují kritéria standardní šunky, nejčastěji nesou označení „nářez“, „cihla“ apod. a zpravidla také mají vyšší obsah vody.

  • Kečup

Aby mohl být kečup kečupem, musí splňovat stanovené požadavky na podíl rajčat. O jejich množství se spotřebitel dozví na obalu výrobku. Ještě vyšší podíl je pak požadován u kečupů označených jako „prima“, „extra“ či „speciál“. Pokud se výrobek jmenuje „kečupová omáčka“, „červená omáčka“, „kečap“ apod., zpravidla to znamená, že obsahuje menší než předepsané množství rajčatového podílu.

  • Sýr Eidam

Slovem „sýr“ nebo „sýrový“ lze označit jen výrobek vyrobený z mléka živočišných druhů sýrařskou technologií. Proto si dejte pozor na náhražky (např. směs na pizzu, smažák apod.), jejichž základem není mléko. Nejčastěji se jedná o náhradu mléčného tuku tukem rostlinným, což výrobek zlevňuje.

  • Chléb

Chléb se člení podle druhu mouky v něm obsažené – pšeničný, žitný, žitno-pšeničný, pšenično-žitný, celozrnný, vícezrnný a speciální. Přestože množství a typ použitého žitného kvasu výrobci neuvádějí, obecně platí, že čím je v těstě více přírodního kvasu, tím je chléb kvalitnější a déle vydrží. Při zmražení čerstvého chleba zůstávají jeho vlastnosti stejné. Takovéto skladování na vlastnosti chleba nemá vliv.

  • Vejce

Údaje na obalu vajec (v podobě kódů) jsou již celkem jednoduše čitelné díky předtištěným vysvětlivkám. Zkratka CZ na obalu znamená, že vejce byla tříděna a balena v České republice. Z této informace ovšem není možné odvodit, odkud vejce pocházejí. Zemi původu vajec je možné nalézt přímo na skořápce vejce v kódu producenta – tento kód se na vejcích uvádí povinně. Rozdíly mezi jednotlivými druhy vajec (bio vejce, z klecových chovů, z podestýlky) nejsou z hlediska složení téměř žádné.

  • Máslo

Základem pro výrobu kvalitního másla je pouze kvalitní, co nejčerstvější smetana. Podle nařízení EU je pro máslo stanoven minimální podíl mléčného tuku 80 %. Másla vyráběná v České republice zpravidla obsahují 82 % mléčného tuku. Do másla se nesmí nic přidávat, tedy ani žádné konzervační látky či emulgátory.

  • Mouka

Nejprodávanějším moukou je u nás pšeničná mouka hladká světlá. V pekařství platí, že čím více lepku, tím je mouka kvalitnější. Na trhu jsou však k dostání i mouky bez lepku či s vysokým obsahem rozpustné vlákniny,stejně tak i mouky z různých druhů obilnin (např. ječmen, kukuřice, proso apod.).

  • kuře

Na obalu výrobku se u kuřat povinně uvádí země původu. Jednotlivé země (i v rámci EU) mohou mít totiž jiné způsoby zpracování, což může ovlivňovat kvalitu. Kuřata mohou být například chlazena vodou a v mase je pak vyšší množství absorbované vody, za kterou platíte cenu jako za maso. Při dovozu ze třetích zemí (např. Brazílie) může být drůbež krmena masokostní moučkou. V případě českých kuřat není ani jedno možné.

  • Ovoce a zelenina

Ovoce i zeleninu vybírejte nejen očima, ale také čichem. Kvalitní kusy voní, nejsou potlučené a mají pevnou slupku beze skvrn a měkkých míst. Drobné povrchové vady slupky však nejsou výraznou závadou. Mějte na paměti, že každá odrůda se může chuťově lišit a je nejlepší jen po určité období v roce (konzumní zralost).

Autor: Redakce Můžeme jíst zdravěji

Partneři Můžeme jíst zdravěji